Léčba drogové závislosti v terapeutických komunitách: Případová studie z Peru, Nikaraguy a Česka

Abstract

Cíl: Primárním cílem této případové studie bylo vytvořit zakotvenou teorii o léčbě drogové závislosti v terapeutických komunitách a zjistit, v čem se v peruánském, nikaragujském a českém kontextu shoduje a liší. Sekundárním cílem bylo objasnit, které účinné faktory mají vliv na efektivitu zkoumaných terapeutických komunit, vysvětlit, jakou roli v léčbě drogové závislosti hraje spiritualita a náboženství, a verifikovat výsledky předchozího výzkumu zaměřeného na retenci. Metody: Terénní výzkum, během nějž byla sbírána data při semi-strukturovaných interview s interními pacienty/klienty 7 terapeutických komunit, probíhal v letech 2013 až 2016. Výzkum byl realizován v Peru (Takiwasi), Nikaragui (Centro de Especialidades en Adicciones, CARA, AMAR) a České republice (Renarkon, Sejřek, Kladno-Dubí). Během terénního výzkumu bylo nahráno 90 interview o celkové délce 39 hodin. Veškeré rozhovory byly manuálně přepsány. U transkriptů o celkovém rozsahu 765 normostran byla provedena obsahová analýza. Během obsahové analýzy byly vytvořeny kódy, jež jsou uspořádány do modelu paradigmatu zakotvené teorie. Také byla zjištěna jejich zakotvenost, přičemž vybrané kódy byly použity při tvorbě zakotvené teorie. Shody a rozdíly mezi terapeutickými komunitami byly stanoveny na základě kódů s největší zakotveností. U vybraných statistických znaků jedinců ve výzkumném vzorku byla použita analýza rozptylu. Výsledky: Obsahová analýza ukázala, že největší zakotvenost v narativech informátorů mají 2 kódy: "účinné faktory TK" a "motivace". Analýza rozptylu potvrdila, že existuje statisticky vysoce průkazná závislost délky abstinence na délce předchozí léčby. Dále bylo zjištěno, že délka aktuální léčby nesouvisí s délkou předchozí léčby, délkou abstinence, dobou užívání drog, ani typem primární drogy. Délka aktuální léčby však souvisí s věkem, tzn. čím starší pacient/klient, tím je léčba delší. Závěr: S ohledem na účinné faktory terapeutické komunity se léčba v Peru, Nikaragui a Česku shoduje v přítomnosti osobního terapeuta, používání psychoterapie a ve významu kladeném na skupinovou soudržnost. V Peru se liší administrací rostlinných medikamentů a dietou, v Nikaragui spiritualitou, náboženstvím a praktikováním 12 kroků, v Česku důrazem kladeným na terepeutický program a zájmové aktivity. Co se motivace týče, významný rozdíl mezi peruánskými, nikaragujskými a českými pacienty/klienty zjištěn nebyl. Shoda panuje v tom, že největším motivačním faktorem jsou rodina a partnerské vztahy. Účinnými faktory obecně vzato jsou: spiritualita a náboženství, pravidla léčby, podpora v léčbě, skupinová soudržnost, genderové rozdíly, délka léčby, rostlinné medikamenty a model závislosti. V souvislosti se spiritualitou a náboženstvím bylo zjištěno, že tento aspekt hraje významnou roli v peruánských a nikaragujských terapeutických komunitách. Výsledky předchozího výzkumu zaměřeného na retenci byly potvrzeny.

Objective: The primary objective of this case study was to create a grounded theory of drug addiction treatment in therapeutic communities and to find out what are the similarities and differences in the Peruvian, Nicaraguan and Czech contexts. The study also determines the factors that have seemingly had an influence on the efficiency of the therapeutic communities. The role of spirituality and religion in the drug addiction treatment is explained, and the results of previous research on retention are verified. Methods: The data for the study was collected during semi-structured interviews with inpatients/clients of 7 therapeutic communities, within the period between 2013 and 2016. The research was conducted in Peru (Takiwasi), Nicaragua (Centro de Especialidades en Adicciones, CARA, AMAR), and the Czech Republic (Renarkon, Sejrek, Kladno-Dubi). Similarly, 90 interviews with total duration 39 hours were recorded. All interviews were manually transcribed. Content analysis was performed for 765 standard pages of transcripts and codes were created. The codes were organized into a paradigm model of grounded theory, and the groundedness was determined. The selected codes were used to elaborate the grounded theory. Similarities and differences between therapeutic communities were identified based on the most grounded codes. The analysis of variance was used for some selected statistical characteristics of individuals in the research sample. Results: Content analysis showed that the two main codes in narratives of informants: "effective factors of TC" and "motivation". The analysis of variance confirmed that the length of abstinence and the length of previous treatment are strongly correlated. It was also found that the length of current treatment is not related to the length of previous treatment, length of abstinence, length of drug use, or type of primary drug. However, the length of current treatment is related to age, i.e. the older the inpatient/client, the longer the treatment. Conclusion: Considering the effective factors of the therapeutic community, treatment in Peru, Nicaragua and the Czech Republic is identical in the presence of a personal therapist, the use of psychotherapy, and the importance of group cohesion. In Peru, it differs in the administration of herbal medications and diet, in Nicaragua the difference is in spirituality and religion, and practicing 12 steps, while in the Czech Republic, emphasis is on the therapeutic program and leisure activities. In terms of motivation, no significant difference was found between the countries' inpatients/clients. There is a consensus that the greatest motivating factors are family and relationship of partners. In general, effective factors are: spirituality and religion, treatment rules, treatment support, group cohesion, gender differences, length of treatment, herbal medications, and model of addiction. In relation to spirituality and religion, it plays an important role in the Peruvian and Nicaraguan therapeutic communities. The results of previous research on retention have been confirmed.