Člověk, domácí zvířata a kteří další savci obývají městské struktury brněnské aglomerace?

Abstract

Výskyt velkých savců v typicky městském prostředí se stává fenoménem posledních desetiletí, přičemž se k běžným toulajícím se domácím druhům přidávají také druhy přirozeně se člověku vyhýbající. Pro media jsou velice atraktivní případy, kdy divoká prasata přerývají městské parky a záhony, decimují zahrádkářské kolonie, sbírají odpadky nebo jdou do přímého kontaktu s lidmi či jejich domácími zvířaty. Na lišky a kuny toulající se nočními ulicemi, zajíce a srny pasoucí se v okolí městských silnic nebo ležící na krajnici vozovky po střetu s vozidlem jsme si již zvykli. Nově si ale výhody městských struktur začali uvědomovat i další přizpůsobiví savci v podobě invazních druhů. Nutrie osídlují městské vodní toky, psík a mýval využívají brownfieldy, odkud mohou vycházet do okolí. Co město, to jiné prostředí a jiné druhové spektrum savčích obyvatel. Na příkladu modelového území města Brna jsme se rozhodli zmapovat, jaké druhy savců se tam vyskytují, v jakých hustotách a jaké to má důsledky pro člověka. Kromě týmu z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně, která garantuje tuto část, se na projektu podílí ještě Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity. Ta se zabývá problematikou výskytu zoonotických onemocnění napříč brněnskými volně žijícími savci. Sociologický rozměr tématu je náplní práce sociologů z firmy SocioFactor s.r.o. Tito se zaměřují na vztah veřejnosti k volně žijícím savcům, uvědomování si možných rizik a názor na metody managementu savců ve městě. Na komplexním řešení projektu participují Magistrát města Brna, odchytová služba Městské policie Brno, myslivecké spolky a mnoho dalších subjektů zajišťujících přesah teorie do praktických aktivit. Výstupem bude návod pro města jak přistupovat k savcům ve městě a jak s nimi hospodařit, a také několik praktických výstupů v podobě nových odchytových pastí.